úterý 22. března 2016

Zápisky z tréninků - největší radost, nová výzva, motivace a tip na akci

"Muscle up? To já nikdy neudělám. Jsem na to moc slabá a navíc moc těžká, nejhorší kombinace!"
"Nikdy to nemůžu umět. Vždyť to kolikrát neumí ani ti, co jsou na úplně jiné úrovni, než já!"
"Až jednou, za sto let, udělám muscle up, budu nejšťastnější člověk na světě. Budu tančit oslavný taneček, volat sláva, tři dny se radovat, a tak".
"Jak mám sakra dostat 64 kilo TAK vysoko?!"

.....a povedlo se!
Pro hodně z vás to možná bude dost nepochopitelný, že z toho mám takovou radost. Tak jsem se prostě nějakým divným způsobem vyškrábala na hrazdu, no. A dost možná to bude nepochopitelný i pro spoustu crossfiterů, kteří sází za sebou třeba 20 kousků v řadě jak nic, s prstem v nose.
Ale pro hodně crossfiterů, včetně mě, je muscle up taková pomyslná meta Z chlapce mužem a tak, cvik, který je na závodech jen pro ty nejpokročilejší. A hlavně cvik, který trvá především holkám hodně, hodně dlouho.
Před 7 týdny - největší radost, že jsem se tam s vypětím všech sil dostala s černou a oranžovou gumou X tuhle neděli, konečně sama! Protože i když to zní jako to nejlacinnější klišé, všechno jde, když se moc chce! Nemusíte být šikovní ani talentovaní. Stačí se jen hodně snažit :)
Pro mě to bylo vždycky něco strašně nedosažitelnýho, úplný sci-fi. Obdivovala jsem všechny, kteří to uměli a neuměla si ani představit, že to jednou dám taky. V mých očích to byli prostě velcí crossfiteři.
(Přirovnala bych to k tomu, když na základce někerý holky UŽ nosily podprsenku. To už byly fakt velký holky! Nebo později kluci, kteří UŽ měli řidičák! Vyloženě dospělí chlapi!)
Pak jsem se rozhodla, že to prostě jednou dám taky. Začala jsem chodit na hodiny gymnastiky (kde si stále snižuju své už tak nízké sebevědomí), kde se kromě stojek, chůze po rukou, dřepů na jedné noze a podobných hrůz hodně trénuje i hrazda. Tam se mi povedl můj úplně první muscle up, s dopomocí hodně tlusté gumy, ale i tak jsem z toho měla radost. Postupně jsem si dávala tenčí a tenčí, občas po tréninku jen tak zkusila pár kousků, ale pořád se to nějak neblížilo úspěchu. Na youtube jsem hledala nejrůznější videa v naději, že tam objevím nějakou tajnou fintu jak na to, a pročítala jsem hromadu sportovních webů s návody, jak na first muscle up. Většinou mě ty články ale akorát snížily seběvědomí, protože se vesměs shodovaly v tom, že pokud neděláte striktní shyby s prstem v nose, nemáte šanci. No, a já udělám v rámci možností hezký striktní nadhmatem asi tak.....ehm teda bez asi....přesně dva. Dva chudáky.
Tuhle sobotu jsem byla s kamarádkama tradičně trénovat, jak my tomu říkáme, na princeznovském tréninku. Dělaly jsme klasické dřepy, dřepy s činkou nad hlavou, a pak se přesunuly k hrazdě. Jako vždy jsem si na muscle upy vzala tenkou černou a červenou gumu. Najednou jsem se tam ale vyhoupla tak zlehka, až mě to samotnou překvapilo.
"To si děláš prdel? Okamžitě sundej ty gumy!"
Tak jsem si sundala tenkou červenou a zůstala mi jen černá. Zase jak nic. Černou jsem teda vyměnila za tenčí, a pořád dobrý. Ještě o kousek tenčí guma? Pořád to šlo.....a pak jsem se rozhodla, že to prostě dám. Že to tam narvu, na prasáka, klidně jakkoliv hnusným způsobem, ale dám to. (Teda ještě předtím jsem se přezula ze vzpěraček a běžela se vyčurat, protože každý kilo dobrý, žejo:D)
A tak jsem to taky udělala. 
Přes jeden loket, pár vteřin jsem bojovala, dokopala to nohama, ale povedlo se! 
Jasně, zrovna elegantní způsob to nebyl,(do encyklopedie o Muscle upech by ten můj zrovna nebyl, a v castingu na hlavní roli v reklamě na Muscle up bych taky neuspěla) a přes loket by se to správně ani dělat nemělo, protože se tím ničí ramena i zápěstí (a taky mě z toho zápěstí bolelo, ale stejně to stálo za to!), ale málo kdo to dá na první, desátý nebo třeba i třicátý pokus krásně čistě. 
Takže tímhle škaredým nečistým kouskem jsem si splnila svůj největší crossfitový cíl, ale samozřejmě jedeme dál! Jednou to bude i ten muscle up na kruzích! A na hrazdě bez toho loktu, kterému se trefně přezdívá chicken wing. A pak několik krásných za sebou! A pak rychlostí světla! A pak....no dobře, vrátím se nohama na zem. Doslova, ohohoo.
Závody
16. dubna. Den, na který se zatím moc těším, ale postupně bude radost střídat panika. Závody dvojic (holka-kluk) v ostravském FITPARKu. Podle všeho to zrovna na začátenčické závody nevypadá, tak si nejsem jistá, jestli jsem náhodou nepřecenila svoje schopnosti, ale parťáka mám hodně šikovnýho a silnýho (Je to hasič. Rich Fronning je hasič. Náhoda? Nemyslím si!:D) a tak věřím, že když něco nezvládnu já, on to zachrání alespoň tak, aby nebyla vyloženě ostuda. A nakonec stejně o nic nejde - bude to další cenná zkušenost, užijeme si den se skvělou partou, a uděláme si výlet do Ostravy (kde mají mimochodem ty nejlepší donuty na světě! Že by za odměnu?:D)
A stejně tak není lepší motivace, než blížící se závody. Minimálně dvaktrát jsem WOD zvládla mnohem líp než obvykle jen proto, že jsem si v duchu nadávala "Chceš jít na závody? Tak nesmíš být taková..../doplňte oblíbené sprosté slovo/.
Vím, že je toho ještě spousta, co musím vylepšit, ale maximálky o závratná čísla už asi nenavýším, tak se alespoň pokusím udělat něco s mýma butterfly pullups, aby konečně nevypadaly jako umírající motýl, co se někde opil z pivní zátky.
smrt v očích :D
Nová výzva
Přesně o týden později mě čeká další závod, ale úplně z jiného soudku - Spartan Race v Praze. Bahno. Angličáky. Ručkování. A další překvapení.
A i když bych teoreticky měla mít natrénováno i naangličákováno hodně, prakticky je moje fyzička stále dost k politování.
Přiznávám si to nerada, ale bez pravidelného běhání ten běh těžko natrénuju, a tak nezbývá, než se do toho opřít. A protože na mě jako motivace v tomhle ohledu nefunguje skoro nic (občas asi ty nový boty ne!), vymyslela jsem si sama pro sebe výzvu - přesně za měsíc, tedy do toho závodu, uběhnu 100km. 
A když ne? Tak na sebe budu strašně naštvaná, budu si nadávat do líných prasat, a budu....ne, to se prostě nestane.
A když to splním? Kromě toho, že se budu nadšeně plácat po zádech a i při samotném závodu se mi určitě poběží líp, si v té Praze dám nějakou pořádnou dobrotu. Burger v Dish, a taky nějaký ten dortík v jedné z mnoha kaváren, co mě lákají skrz Instagram už dlouho.
Nejlepší radost je ta, kterou si můžete obléct, obout, a nebo sníst
O jídle to dneska nebude výjimečně vůbec, ale o těch jiných materiálních radostech ano.
V poslední době už i u nás čím dál víc stoupá zájem o crossfit (čehož jsem si všimla i na vlastní kůži, když na mě nezbylo místo na lekci!:D), a to je jedině dobře. 
S poptávkou stoupá i nabídka, a tak už je i u nás k sehnání spousta krásných crossfitových oblečků - třeba na e-shopu Fittest, kde mají oblečení značek Reebok, Barbell Nation, Rokfit, a nově i As Rx, která je ve světě hodně oblíbená. Já jsem si vybrala tohle tričko, protože přesně vystihuje můj vztah ke karido cvikům - radši budu pořád tahat činku, jen ne angličáky! A veslo! A box jumps! 
I další dámský tílka jsou moc pěkný, ale ty pánský jsou snad ještě lepší - třeba ta Fran nebo Bacon and Back squats!
A zároveň doma vítám další nové růžové střevíčky, bačkůrky na běhání (ne, něco jako "moc sportovních bot" neexistuje!)

Tip na akciPump the Prague
Tyhle botky už jsem ukazovala na Instagramu i Facebooku. Kromě toho že jsou prostě nejrkásnější a v barvách jak pro mě na míru (A o to při běhu jde! Protože běhání je samo o sobě zlý, natož když vám to u toho ani nesluší!) a měkkoučký jak bačkůrky mají ještě jeden zajímavý prvek - neutahují se pomocí tkaniček, ale přifouknou se zabudovanou "pumpičkou". Díky tomu se bota přizpůsobí přímo noze. 
K příležistosti uvedení bot na trh se bude v Praze konat běžecká akce Pump the Prague - 9.4 na Strahově. Je to závod na 5km s nejrůznějšími překážkami, které mají více či méně odkazovat na to, že jsou boty "nafukovací" - takže třeba i zorbingové koule, bossu apod. 
Měla jsem tam být taky,ale zrovna v ten den bude v Brně akce, kde musím být - závody Czech Beast Team Madness, o kterých budu psát reportáž do časopisu Powerful #juhuuu
Každopádně závod je zdarma, jen je potřeba se včas přihlásit na konkrétní čas. A dámy tam taky můžou přijít alespoň potěšit oko, protože tam bude Ben Cristovao. A pánové tam můžou......no, pánové jen závodit :D

11 komentářů:

  1. Závidím ti ten Muscle Up! Jsi skvělá :) Vždy když vidím jak se někomu něco nového daří v crossfitu tak mám chut zase chodit trénovat a makat na plno celý crossfit..ale zároveň se chci lépe věnovat vzpírání..no je to těžké, chci všechno a sem nerozhodná :D Zatím se ale držím vzpírání a po závodech v květnu, kdy budu mít 5 měsíců do dalších, zkusím zase více zapojit i crossfit, at se můžem taky sejít společně na nějakých těch závodech a nejsem tam za ostudu! :D

    OdpovědětVymazat
  2. Markétko, jsem na tebe nejvíc pyšná a plácám tě po rameni za tvůj muscle up!! Dokážu si představit, jakou jsi z toho měla radost!! :-)) A budou jich stovky, co za chvilku zvládneš! Obrázky k tomu pobavily.. :-D a gratuluju k reportáži v časopisu Powerful! :-) jinak se můžu podepsat pod větu - běhání je dost zlý samo o sobě, navíc když vám to u toho ani nesluší! :-D

    OdpovědětVymazat
  3. Já jedu toho 16. zrovna do Brna.. to je pech! Budu na tebe aspoň myslet, určitě to zvládneš. a ten Muscle up obdivuju , porotože vím jak skvělý je překonávat ty pomyslné mety! Jsi hvězda

    OdpovědětVymazat
  4. Gratuluji k Muscle Up! Naprosto tě chápu - taky se raduju z každý věci :D i kdžy u tebe je to víc než jen maličkost!
    Už si plánuju nákupy nového outfitu na teplejší počasí :D

    OdpovědětVymazat
  5. Tak myslím, že na svůj první muscle up si ještě hodně dlouho nesáhnu. :D

    Welcome to Wonderland

    OdpovědětVymazat
  6. Gratuluji! To já mám teď před sebou trochu jinou metu.. Do léta chci zmáknout shyb! Bez dopomoci, bez výtahu, aspoň jeden ušmudlanej :D někde se začít musí.. :D Anet

    OdpovědětVymazat
  7. Ty jo škoda, zrovna 16.jedu na závod do Pardubic. Přišla bych ti fandit. Jsi skvělá a držím pěsti do dalšího zlepšování :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Když jsem poprvé viděla to video, tak mi pusa "trošičku" spadla. Pro mě je to mazec i přes ten "loket" :D

    Ivet - TheRightMe

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj Marky, chtěla jsem se Tě zeptat, nejela jsi včera tak kolem 9 šalinou na Veveří? Myslím, že jsem Tě asi viděla, ale nebyla jsem si jistá.
    btw. Nepřemýšlela jsi o nějakém meet-up nebo tak něčem neformálním v Brně třeba?:)

    Lili*

    OdpovědětVymazat
  10. Ahoj. Tvůj blog jsem začala sledovat až nedávno a zajímalo by mě, jak často chodíš na crossfit? Tvoje články mě hrozně motivují, já začala chodit do posilovny 2 měsíce zpět a jsem tam teď snad každý druhý den, ale nevím, jestli bych na crossfit měla :)
    Jinak máš super blog, články jsou motivační a baví mě i recepty a tipy na jídlo. Řídíš se u jídla počtem kalorií a maker, nebo jíš zkrátka jak to vyjde? :) Díky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě moc těší, děkuju!:)
      Já teď trénuju opravdu hodně, crossfit minimálně 4x-5x týdně plus vzpírání a ještě chodím běhat, blíží se závody tak to chci nahnat:)
      A s crossfitem může začít kdokoliv, obzvlášť pokud už máš nějaké základy z posilovny:) lehký to nebude, ale to nebude nikdy pro nikoho - a to je na tom stejně to nejlepší!:)

      A makra si teď počítám, ale tak zhruba, a když to nějak překročím, tak se nic neděje, stejně tak když si jednou za čas dám nějaké jídlo venku, tak to nepočítám a moc nehrotím. Takže spíš v takové "běžné" dny počítám, ale v nějakých speciálnějších situacích neřeším vůbec:)

      Vymazat